V Phnom Penhu se moc nechodí

Hned po příletu jsem v hostelu odhodila kufry a vydala se navštívit svoje nové kolegy v kambodžské kanceláři. Pěšky. Prstem po mapě to je totiž kousek. Hned za dveřmi hostelu mi ale došlo, že kambodžské chodníky nejsou pro chodce vůbec určeny. Většinou totiž slouží jako parkoviště, prodejny motorek, místo na truhlíky s květinami, stánky rychlého občerstvení a mnoho dalšího. Je to tedy velmi užitečný a účelně využitý prostor, ale k chůzi se moc nehodí.

Nakonec jsem se i přes úpornou snahu na chodníku vydržet stejně ocitla uprostřed silnice. Tam je sice prostoru pro chůzi více, ale musíte se o něj dělit s auty, motorkami, "cyklostánky" s občerstvením a tuk tuky. Tím pádem je o zábavu postaráno, a to se ani nemusíte snažit přecházet silnici.

Nebezpečí jsem se ale hrdě postavila čelem a vydala se směrem k mému cíli. Mé nové kanceláři. A o tom, jaká kouzla v této kanceláři vznikají, se dozvíte příště...