Rýžová pole a pasti na kraby

Nedávno jsem psala o úspěšných proměnách myanmarských škol. Projekt Diakonie podporovaný českým Ministerstvem zahraničních věcí ale má do sebe mnohem víc. Spousta lidí se v Arakanském státě nemůže kvůli konfliktům a napjaté situaci volně pohybovat a musí zůstávat v táborech pro vnitřní uprchlíky nebo ve svých vesnicích. Mít nějaké zaměstnání a tím pádem stabilní příjem je tak velmi složité. Proto se snažíme společně s našimi partnery v Myanmaru také o zajištění obživy pro ty nejohroženější obyvatele.

Velký význam má v Myanmaru zemědělství. Nejrozšířenější plodinou je v Myanmaru rýže a krásná rýžová políčka jsou všude, kam se podíváte. Farmáři, kteří měli s pěstováním rýže nějakou zkušenost, dostali osivo, aby se jejímu pěstování mohli znovu věnovat. Práce na poli je už pak pouze na nich. Až zežloutne, tak je připravená ke sklizni stejně jako obilí. Z rýže se dá se využít i sláma, která po vymlácení zrn rýže zůstane. Slámou se třeba krmí dobytek. Aby byla rýžová sláma pro krávy stravitelná, musí se stébla hodně nalámat. A u toho se chudinky krávy docela nadřou. Jsou přivázány ke kůlu a jeden celý den chodí v kruhu a na tu slámu šlapou. To je hodně dřiny pro trochu suchého žvance.

Pro obyvatele táborů pro vnitřní uprchlíky je nemožné pěstovat rýži, protože nevlastní ani si nemohou pronajmout potřebnou půdu. Mohou se alespoň věnovat chovu slepic a prodávat vajíčka (nebo si samozřejmě vlastními vajíčky přilepšit při vaření doma). A tak se všude po táborech prohání slepice a kuřátka.

Velmi rozšířený je v Myanmaru také rybolov. Vysoce ceněné jsou rybářské sítě a v některých oblastech pasti na kraby. V neposlední řadě jsme také společně s našimi partnery organizovali kurzy pro švadleny. Všechny zapojené mladé dámy dostaly i šicí stroj a trochu nezbytného materiálu do začátku. Šít bez jehly a nití totiž moc nejde.